|
|
Postoj Romů vůči zdravému životnímu stylu
HOFMANOVÁ, Jana
Tato bakalářská práce se zabývá tématem "Postoj Romů vůči zdravému životnímu stylu". Pro získání informací bylo využito metody kvantitativního šetření s využitím techniky dotazníku. Díky tomu je možné v práci představit postoje čtyřiceti respondentů a jejich prostřednictvím i jejich rodin. Výzkum se zaměřil na oblast stravy, pohybu, spánku, trávení volného času a také na rizikové faktory zdravého životního stylu, kam řadíme užívání tabákových výrobků, konzumaci alkoholu a užívání drog. Cílem bylo zmapovat povědomí respondentů o zdravém životním stylu a jeho složkách, jak jsou zásady zdravého životního stylu dodržovány u respondentů a jejich rodin, jaký mají názor na rizikové faktory a zda se tato tvrzení projevují i v rámci každodenní rutiny respondentů a členů jejich rodiny.
|
|
|
Locus of control u sociálně exkludovaných Romů
JESTŘÁB, Jakub
Cílem diplomové práce bylo: "popsat Locus of control u sociálně exkludovaných Romů", přičemž hlavní výzkumná otázka zněla: "Jaká specifika má Locus of control u sociálně exkludovaných Romů?" Byly stanoveny následující hypotézy: "Míra sociální exkluze ovlivňuje Locus of control u sociálně exkludovaných Romů.", "Existují rozdíly mezi pohlavím a Locus od control u sociálně exkludovaných Romů." a "Existují rozdíly v Locus of control u sociálně exkludovaných Romů zaměstnaných a nezaměstnaných." Pro dosažení cíle byla vybrána strategie kvantitativního výzkumu, který byl realizovaný pomocí metody dotazování prostřednictvím standardizovaných dotazníků Locus of control IPC škála Hanny Levenson a dotazník Škála sociálního vyloučení. Výzkumný soubor byl tvořen 537 respondenty z ORP České Budějovice a Cheb 106. Hypotéza H1 byla testována za pomocí tzv. korelační analýzy. Hypotézy H2 a H3 byly testovány za pomocí tzv. T-testu pro dvě nezávislé skupiny (nepárový, dvouvýběrový T-test). U první hypotézy (H1) na základě zjištěného lze konstatovat, že se potvrdila jedna ze tří stran, kterými Locus of Control disponuje, neboť existuje statisticky významný vztah mezi internálem a náhodou (r=0,118; p=0,006); externálem a náhodou (r=0,184; p=0,000) a externálem a exkluzí (r=-0,090; p=0,037). U druhé hypotézy (H2) bylo zjištěno, že vztah neexistuje, tj. nebylo zjištěno nic signifikantního (internál - t=1,642 a sig=0,101; externál - t=-,270 a sig=0,788; náhoda - t=1,186 a sig=0,236). U třetí hypotézy (H3) bylo zjištěno, že vztah neexistuje, tj. nebylo zjištěno nic signifikantního (internál - t=1,642 a sig=0,101; externál - t=-,270 a sig=0,788; náhoda - t=1,186 a sig=0,236). Výstupy diplomové práce mohou být využity v rámci začlenění získaných poznatků do komunitní práce v sociálně exkludovaných lokalitách.
|
|
|
Problematika výživy pacientů z vybraných národnostních a náboženských minorit ve zdravotnickém zařízení
BRŮŽOVÁ, Daniela
V současné době se stále více setkáváme s jedinci, kteří přicházejí z jiných zemí, vyznávají jiná náboženství, mají své vlastní hodnoty a jejich kultura je od té většinové rozdílná. Tito jedinci mají svá specifika i v oblasti stravování. Pokud stojí jídlo na samotných základech Maslowovy hierarchie potřeb, jedná se o základní aspekt lidské existence. Cílem moderního ošetřovatelství je poskytovat jedincům kulturně specifickou péči prostřednictvím kulturně vhodných způsobů tak, aby odpovídala kulturním hodnotám, přesvědčením a životním zvyklostem jednotlivce nebo skupiny. Cílem diplomové práce bylo zmapovat problematiku výživy pacientů z vybraných národnostních a náboženských minorit ve zdravotnických zařízeních. Empirická část práce byla zpracována pomocí kvalitativního výzkumu. Technikou sběru dat byl polostrukturovaný rozhovor, který byl uskutečněn se zástupci minorit (Romové, Vietnamci, vyznavači islámu a vyznavači pravoslaví), dále se zástupci z řad všeobecných sester a nutričních terapeutů. Z výsledků výzkumu vyplývá, že zástupci z řad romské a vietnamské minority mají v průběhu hospitalizace minimální požadavky na stravování. Nároky vyznavačů pravoslaví jsou závislé na jejich míře dodržování půstů. Zástupci z řad vyznavačů islámu kladou na stravování v nemocničních zařízeních největší nároky. Výrazné rozdíly ve způsobu stravování lze nalézt i mezi zástupci uvnitř jedné minority. Výrazná většina probandů nebyla při hospitalizaci dotázána na stravovací specifika plynoucí z jejich kultury ani na stravovací zvyklosti jich jakožto jedinců. Toto tvrzení nám potvrdily i všeobecné sestry, kdy nám několik probandů uvedlo, že se pacientů na jejich stravovací specifika nedotazuje. Z výsledků rozhovorů se zástupci z řad všeobecných sester lze vyčíst značné nedostatky již v samotných znalostech transkulturního ošetřovatelství. Probandi z řad všeobecných sester jmenovali velice málo kultur, se kterými se v průběhu své praxe setkávají. Stejně tak bylo z rozhovorů s nutričními terapeuty patrné, že ani oni se nesetkávají s velkou kulturní rozmanitostí pacientů. Zde se nám naskytla otázka, zda je ošetřovatelská anamnéza získávána sestrami správným způsobem a zda jsou v jejím průběhu zachyceny stravovací zvyklosti pacientů. Míra spolupráce mezi všeobecnými sestrami a nutričními terapeuty byla hodnocena zástupci z obou těchto výzkumných souborů kladně. Výstupem této diplomové práce je edukační materiál určený pro sestry, který by je měl seznámit se specifiky v oblasti výživy při poskytování péče vybraným minoritám.
|
|
|
Využití modelu J. N. Giger a R. E. Davidhizar v klinické a komunitní praxi u romské minority
TOUMOVÁ, Kristýna
Cílem práce bylo zjistit specifika ošetřovatelské péče v klinické i komunitní praxi u romské minority. Dále zjistit, která z těchto specifik chybí v ošetřovatelském modelu J. N. Giger a R. E. Davidhizar a podle toho modifikovat ošetřovatelskou dokumentaci vycházející z tohoto koncepčního modelu. K dosažení stanovených cílů bylo využito kombinace kvalitativního a kvantitativního výzkumu. Celé výzkumné šetření probíhalo v rámci řešení ýmového výzkumného projektu GAJU č. 048/2015/S. V rámci kvalitativního šetření bylo provedeno 8 rozhovorů s příslušníky romské minority k ověření souvislostí ednotlivých oblastí koncepčního modelu. Dále byla využita technika focus group se sestrami z klinické a komunitní praxe k ověření využití odifikované ošetřovatelské dokumentace. V kvantitativním výzkumu byl použit nestandardizovaný dotazník vycházející z oblastí koncepčního modelu pro 600 respondentů z romské minority. Na základě uskutečněného výzkumu bylo prokázáno, že zdraví představuje pro Romy jednu z nejvyšších životních hodnot. Přestože je pro ně zdraví na prvním místě, jejich způsob života tomu neodpovídá. Týká se to především oblasti návykových látek a prevence nemocí. Na péči o zdraví má vliv jejich vzdělání. Čím je jedinec vzdělanější, častěji navštěvuje lékaře, dodržuje léčebný režim a celkově více dbá o své zdraví. Romská minorita je poměrně uzavřenou skupinou obyvatel, která se do dnešního dne složitě asimiluje do většinové společnosti. Přesto je u ní patrná postupná ztráta některých specifických rysů. Především je to ztráta znalosti romského jazyka či nedodržování některých tradičních romských zvyků a tradic. To je ovlivněno hlavně tím, v jakém sociálním prostředí jedinec žije. Všechny získané informace jsou přehledně obsažené v navržené dokumentaci podle Modelu kulturně ohleduplné a uzpůsobené péče. Využití tohoto modelu nám poskytuje komplexní zhodnocení jedince a možnost lépe si naplánovat ošetřovatelskou péči dle potřeb každého jedince.
|
|
|
Bytová situace romské minority v Jindřichově Hradci
MELOUNOVÁ, Edita
Romové tvoří nejviditelnější a nejvýznamnější národnostní menšinu české společnosti. Patří u nás k marginálním skupinám - skupinám žijícím na okraji společnosti. Většinová společnost vidí v Romech "cikány", kteří se vyhýbají práci a občanským povinnostem, individua zneužívající sociální dávky neschopná běžného bydlení a standardních sousedských vztahů. Z tohoto důvodu se již od dětství ve společnosti cítí nejistí, odmítaní, žijí ve špatných materiálních podmínkách. Není pochyb o tom, že jsou diskriminováni, zejména při hledání důstojného bydlení a taktéž při přijímání do zaměstnání. Má bakalářská práce je rozdělena na dvě části: teoretickou a výzkumnou. V první teoretické části jsem popsala a vysvětlila základní pojmy, jež se týkají sociálního vyloučení, Romů jako sociálně vyloučené skupiny, sociálně vyloučených lokalit, sociální situace jejich obyvatel apod. Ve výzkumné části jsem popsala použité metody kvypracování výzkumu. Daný problém jsem zpracovala kvalitativním výzkumem pomocí případové studie zkoumaných osob, a to prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů s muži a ženami považující se za Romy žijící v Jindřichově Hradci ve dvou bytových domech a jedné vyloučené lokalitě. Vyhodnocování výsledků jsem prováděla formou otevřeného kódování, díky němuž jsem ze získaných informací vytvořila kategorie a subkategorie. Výzkumný soubor tvoří celkem šest informantů, kteří byli vybráni na základě metody ,,sněhové koule", kdy jsem díky doporučení majitele jednoho z bytových domů získala kontakt na svoji první informantku. Ta mi posléze pomohla zprostředkovat schůzku s dalšími členy mnou zkoumané skupiny. Výsledky výzkumu byly vyhodnoceny dle předem stanovených okruhů a porovnány s odbornou literaturou v kapitole "Diskuze". Z výzkumného šetření vyplynulo, že bydlet ve vyloučené lokalitě má na Romy horší dopad než bydlet v soukromých bytových domech. Výsledky výzkumu prokázaly, že vyloučená lokalita nemá dostatečně vybavené byty, dostupnost služeb v okolí není uspokojivá, vyskytuje se zde více zdravotních a psychických problémů v důsledku bydlení a v neposlední řadě tu panují nepříznivé hygienické podmínky. Problémem je, že samotné Město Jindřichův Hradec nepovažuje danou lokalitu na okraji města za vyloučenou, i přesto, že v mapách sociálně vyloučených lokalit Evropského sociálního fondu v ČR evidována je. Je tedy nezbytné, aby si Město tento fakt uvědomilo a přestalo před danou situací utíkat, protože jinak není možné aktuální stav řešit. Je pravdou, že Město se v poslední době snaží stavbu udržet ve funkčním stavu, ale i přesto zůstává lokalita vyloučenou kvůli obyvatelům a umístění této nemovitosti. Klíčovým úskalím lidí žijících ve vyloučené lokalitě je ztráta motivace k důstojnějšímu žití. Čím déle se potýkají se sociálním vyloučením, tím složitější je cesta k navrácení se do běžného života většinové společnosti. Stav ztráty motivace těchto lidí vzniká v důsledku bariér, které se vyskytují na cestě za jejich sociální integrací. Tyto překážky jsou pro ně bez pomoci téměř nepřekonatelné. Bylo by tedy vhodné soustavně pracovat na začlenění obyvatel vyloučené lokality do života majoritní společnosti města a podpořit Romy a sociálně slabší k potencionálnímu sociálnímu vzestupu.
|
|
|
Aspekty každodenního života v romské osadě
Demkovičová, Lucie ; Nová, Monika (vedoucí práce) ; Racková, Barbora (oponent)
Cílem této práce je popsat život v romské osadě na základě literatury a následně jej zachytit přímo v realitě a tyto dva pohledy srovnat. V úvodu se věnuji i obecné charakteristice Romů, kdy pak přecházím na specifika romské osady. V praktické části jsem využila metody kvalitativního výzkumu s technikou pozorování a informace z teoretické části ověřuji přímo v praxi. Klíčová slova: Romové, romské etnikum, romská minorita, majoritní společnost, majorita, romská osada
|
|
|
Práce s romskou komunitou v NZDM a její přínos
KAŠNA, Vít
Cílem práce je popsat přínosy služeb nízkoprahových klubů pro děti a mládež pracujících převážně s romskou komunitou a porovnat, zda jsou popsané skutečnosti v souladu s realitou - posláním a cíli jednoho konkrétního zařízení. První kapitola se zaměřuje na pět hlavních aspektů, které hrají klíčovou roli v práci s romskou komunitou. Následující kapitola popisuje práci v kontextu nízkoprahového zařízení pro děti a mládež, popisují metody práce s uživateli služby, její cíle a poslání v porovnání jednoho zařízení, které je i s jeho klienty předmětem této studie. Poslední kapitola se věnuje šetření přínosnosti NZDM z pohledu klientů porovnává výsledky s konkrétními cíli zařízení NZDM Husita. K těmto účelům slouží kvalitativní výzkumná strategie za pomoci polostrukturovaných rozhovorů.
|
|
|
Výživa romské populace
HOMOLKOVÁ, Magdaléna
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku výživy romské populace. Práce je dělená na dvě části, část teoretickou a část praktickou. Teoretická část se zabývá diferenciací romské populace a jejích jednotlivých skupin, dále pak stravovacími návyky této minority včetně historicky daných návyků a tradičních pokrmů. V posledním úseku teoretické části je popsán zdravotní stav romské populace, a to zejména problematika nadváhy a obezity, která je s touto etnickou skupinou často spojena. Cílem praktické části práce bylo zmapovat stravovací návyky vzorku romské populace a zhodnotit jejich vliv na zdravotní stav respondentů. Pro získání informací ke stanovené problematice jsem použila metodu kvalitativního výzkumu strukturovaný rozhovor a záznamové šetření. Rozhovor jsem vedla s deseti respondenty získaných metodou sněhové koule, kterým jsem následně ze zjištěných informací stanovila hodnotu doporučeného denního příjmu energie a také jsem jim vysvětlila metodu zaznamenávání jídelníčku. Zaznamenané jídelníčky jsem poté vyhodnotila v nutričním software "Nutriservis Profesional" a reálný energetický příjem jsem porovnala s doporučeným příjem energie za den. Dále jsem hodnotila celkové rozložení makroživin a také jsem porovnávala způsob stravování s obecnými doporučeními pro racionální stravu. Tato doporučení jsou uvedena v literatuře Referenční hodnoty pro příjem živin, 2011 a dále v publikaci "Zdravá třináctka" vydané Společností pro výživu, 2006. Na problematiku výživy romské populace je třeba pohlížet komplexně a brát v potaz všechny možné faktory, které způsob stravování ovlivňují, a to především faktory socioekonomické. Základem je včasná edukace a intervence nutričního specialisty, která je v rámci řešení této problematiky klíčová.
|
|
|
Vývoj romské populace se zaměřením na teenageri
Lovašová, Nikola ; Dvořáčková, Hana (vedoucí práce) ; Syslová, Hana (oponent)
Cílem této bakalářské práce je poukázat na vývojové změny, kterými prochází teeanageři romské populace pod vlivem majoritní společnosti a které identické znaky u nich neustále přetrvávají. V úvodní části se práce zabývá původem Romů. Jde o historické poznatky, které dodnes ovlivňují postavení Romů a postoje většinové populace. Práce se dále teoreticky i prakticky zaměřuje na interakci majoritní společnosti a romské minority, která vychází ze sociokulturních odlišností obou skupin. Tato práce prostřednictvím kvalitativního výzkumného šetření podává objektivní pohled Romů i majority na společné soužití ve společnosti.
|
|
| |
host ::
RSS.